Jste výrobce obalů? Získejte konkurenční výhodu díky certifikaci vašich výrobků

Otázka udržitelnosti obalů je v Evropské unii stále aktuálnější. Podle posledních celoevropských statistik z roku 2022 totiž EU vyprodukovala odhadem 186,5 kg obalového odpadu na obyvatele, což je výrazné číslo s velkými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Například v Bulharsku to bylo pouze 78,8 kg, zatímco v Irsku až 233,8 kg na obyvatele.

Téměř polovinu veškerého obalového odpadu tvořily papír a lepenka (40,8 %), následují plasty 19,4 %, sklo 18,8 %, dřevo 16,0 % a kovy 4,9 %. Ostatní materiály představují už jen zlomek (0,2 %). Z celkových 34 milionů tun papíru a lepenky v roce 2022 lze vyčíst, že se jedná o největší proud obalového odpadu v Evropě. V porovnání s rokem 2011 evidujeme nárůst o 21,3 %, přičemž plastové obaly dosáhly nárůstu o 29,4 %, sklo o 16,3 %, dřevo o 19,9 % a kovy o 7,3 %.

Recyklace obalů

Celkově byla v roce 2022 míra recyklace obalového odpadu 65,4 %, což je zlepšení oproti ostatním obdobím. Z historického pohledu bylo nejvyšší recyklace dosaženo v roce 2016, kdy EU překročila hranici 67,6 %.

Cílem Unie je dosáhnout 65 % míry recyklace obalového odpadu od roku 2025, přičemž dobrou zprávou je, že 13 členských států tento cíl splnilo již v roce 2022 a 6 dalších zemí se k němu přibližuje s mírou nad 60 %. Země jako Chorvatsko, Řecko, Rumunsko, Maďarsko a Malta však ještě dohánějí předchozí cíl 55 %.

Kategorizace obalů v EU

Obalem se podle PPWR - nařízení EU 2025/40 z obalů, rozumí jakýkoli předmět – bez ohledu na použitý materiál – který hospodářský subjekt používá k zadržování, ochraně, manipulaci, přepravě nebo prezentaci výrobku jinému podniku či koncovému uživateli.

Obaly lze rozpoznat podle jejich funkce, materiálu a designu a zahrnují:

• Primární obaly – ty, které chrání nebo konzervují výrobek během jeho životnosti (např. láhev na nápoj, krabička na kosmetiku).

• Části obalu a doplňky – součást balení nebo prvky připevněné k výrobku, které plní obalovou funkci (např. uzávěry, držadla).

• Servisní obaly – obaly navržené pro plnění přímo v místě prodeje (např. papírové tašky, jednorázové krabičky na jídlo).

• Jednorázové kapsle a sáčky – například čajové sáčky, kávové kapsle nebo jednorázové jednotky pro nápojové systémy, které se používají a likvidují spolu s obsahem.

Typy obalů na Slovensku

Zákon rozlišuje několik typů obalů:

• Spotřebitelský obal
  Slouží k bezprostřední ochraně jednoho zboží nebo skupiny zboží a v místě prodeje tvoří jednotku pro konečného uživatele či spotřebitele.
  Příklad: láhev minerálky, krabice cereálií, tuba krému.

• Skupinový obal
  Spojuje více jednotek zboží do jedné skupiny – buď pro prodej spotřebiteli, nebo jako prostředek pro doplňování zboží v prodejně. Odstraněním skupinového obalu se nemění vlastnosti samotného zboží.
  Příklad: fólie kolem šesti plechovek nápoje.

• Přepravní obal
  Usnadňuje manipulaci a přepravu více zbožových jednotek či skupinových balení a chrání je před poškozením během přepravy. Nezahrnuje velké kontejnery (silniční, lodní, železniční či letecké).
  Příklad: kartonová krabice na výrobky, paleta.

• Opakovaně použitelný obal
  Navržen k tomu, aby absolvoval alespoň dva cykly používání – může se opakovaně plnit nebo používat ke stejnému účelu. Stává se odpadem, když již nelze znovu použít.
  Příklad: vratná skleněná láhev, plastová přepravka.

Právní rámec obalových materiálů

V EU je legislativním základem směrnice 94/62/EC, která stanovovala cíle recyklace a hospodaření s obalovým odpadem. Od 11. února 2025 však její místo převzalo nařízení EU 2025/40 (tzv. PPWR – Packaging and Packaging Waste Regulation), které zavádí jednotná pravidla recyklovatelnosti, označování a minimalizace obalů ve všech členských zemích a bude závazné od 1. 2026.

Na Slovensku od července 2023 platí novela zákona o odpadech, která zavedla povinnost reportovat EPR (rozšíří). Výrobci musí evidovat složení obalů a registrovat tyto údaje, což je podstatné nejen z legislativního pohledu, ale také certifikačního. Certifikace obalů výrazně usnadňuje deklaraci souladu modelu výrobků s požadavky PRO (systém recyklace pro výrobce).

Kromě toho platí na Slovensku již zmiňovaný zákon č.j. 119/2010 Sb. o obalech, který upravuje hlavně definici obalů, povinnosti výrobců a správců obalů, jakož i systém jejich sběru a recyklace.

Povinnosti výrobce obalů

Povinnosti výrobce obalů závisí na tom, zda se jedná o tzv. povinnou osobu podle zákona 119/2010 Sb. o obalech, nebo o subjekt, který jen vyrábí či dodává prázdné obaly jiným podnikatelům. Povinnou osobou je každý, kdo poprvé na území České republiky uvede na trh nebo do oběhu výrobek v obalu – tedy výrobce, dovozce nebo distributor, který prodává zboží již zabalené. Do této skupiny patří i ti, kteří zboží balí pro další prodej pod vlastní značkou. Naopak výrobce obalů, který dodává pouze prázdné obaly jinému subjektu, se povinnou osobou nestává, protože na trh neuvádí zabalený výrobek.

Povinná osoba má jasně stanovené povinnosti vůči státu i systému rozšířené odpovědnosti výrobců (OSV). Musí zajistit sběr, využití a recyklaci obalových odpadů v množstvích stanovených zákonem, vést a uchovávat evidenci o množství a druzích uvedených obalů, pravidelně sdělovat tyto údaje příslušnému orgánu a OZV a hradit poplatky na financování celého systému. Stejně tak je povinna označovat obaly v souladu s legislativou, zajistit, aby splňovaly požadavky na složení, opětovné použití či recyklovatelnost, a plnit informační povinnosti vůči spotřebitelům.

Výrobce nebo dodavatel prázdných obalů, který nebalí výrobky a neuvede je na trh, má povinnosti pouze v rozsahu, který se týká bezpečnosti a . Musí zajistit, aby obaly splňovaly technické požadavky stanovené zákonem (např. obsah nebezpečných látek, recyklovatelnost, označení materiálu), a uchovávat příslušnou dokumentaci. Odpovědnost za plnění hlavních povinností systému RZV – tedy sběr, recyklaci a hlášení množství – se však přenáší na toho, kdo obaly použije k balení zboží a uvede je spolu s výrobkem na trh.