PPWR a obaly kosmetických výrobků: Co musí firma posuzovat a za co odpovídá

Nařízení (EU) 2025/40, tzv. PPWR, nahradilo směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Zatímco směrnice vyžadovala transpozici do vnitrostátních právních předpisů, PPWR je přímo použitelné ve všech členských státech a harmonizuje základní požadavky na obaly v rámci vnitřního trhu EU.

Výrazná změna se týká právě označování. PPWR zavádí harmonizované označení materiálového složení obalů založené na piktogramech, které se bude používat v celé EU. Členské státy nebudou moci vedle tohoto systému zavádět vlastní povinná označení pro třídění obalů. Pro kosmetické firmy to znamená, že při uvádění výrobků na trhy více členských států se v těchto oblastech budou postupně uplatňovat jednotná pravidla EU namísto rozdílných národních požadavků.

U kosmetických výrobků nestačí posuzovat pouze nádobu, ve které se nachází samotná kosmetická hmota. Podle čl. 3 odst. 1 bodu 1 nařízení se za obal považuje předmět určený k uchovávání nebo ochraně výrobku, manipulaci s ním, jeho dodání nebo prezentaci. Odpovídající součástí obalu může být také komponent nebo pomocný prvek, který je do obalu začleněn nebo je k výrobku připojen a plní funkci obalu.

V praxi proto může obal kosmetického výrobku sestávat z více částí. Příloha I výslovně uvádí jako obal například krabičku používanou na tubu zubní pasty. Za obal se považuje také „kartáček řasenky, který tvoří součást uzávěru nádobky“. Nejde tedy pouze o samotnou nádobku s řasenkou – součástí obalu je podle nařízení také aplikátor, pokud je začleněn do jejího uzávěru. Mezi obaly patří také štítky zavěšené přímo na výrobku nebo k němu připevněné a samolepicí etikety nalepené na jinou obalovou položku.

Naopak, ne každý předmět připojený k výrobku je automaticky obalem – musí plnit funkci obalu podle článku 3 PPWR. Příloha I například výslovně uvádí, že RFID štítek, tedy elektronický štítek využívající radiofrekvenční identifikaci například ke sledování nebo identifikaci výrobku, obalem není.

Hranice mezi obalem a předmětem, který obalem není, se určuje podle jeho funkce a plánovaného použití. Předmět, který je nedílnou součástí výrobku a je nezbytný pro jeho vlastní používání, se za obal nepovažuje pouze proto, že výrobek zároveň obsahuje nebo chrání. Stejně tak se za obaly nepovažují předměty, které slouží výhradně k zajištění výrobního procesu. Komise to uvádí u lepicích fólií používaných během výroby: pokud zůstávají na polotovaru pouze proto, aby umožnily další zpracování nebo montáž, nejde o obal.

Jak se při posuzování zohledňuje účel předmětu, ukazuje také příklad Komise mimo kosmetický sektor. Prázdný kelímek prodávaný spotřebiteli pro soukromé použití není obalem. Pokud však stejný kelímek hospodářský subjekt na místě prodeje naplní výrobkem, stává se servisním obalem. Rozhodující tedy není samotný předmět, ale funkce, pro kterou je v konkrétní situaci určen.

U kosmetických výrobků je zároveň důležitý pojem „obal citlivý na kontakt“. PPWR jím označuje obal, který je určen k použití u výrobků spadajících do oblasti působnosti právních předpisů uvedených v nařízení, mezi které patří také kosmetické výrobky . Rozhodující je tedy určení obalu pro použití u takového výrobku.

Pojem „citlivý na kontakt“ přitom neznamená, že obal musí být nutně v přímém fyzickém kontaktu s kosmetickou hmotou. Jde o zvláštní právní kategorii obalů, u kterých PPWR zohledňuje povahu baleného výrobku a požadavky právních předpisů vztahujících se k jeho bezpečnosti. Toto zařazení je u kosmetiky důležité například proto, že PPWR stanovuje pro plastové obaly citlivé na kontakt zvláštní kritéria pro minimální podíl recyklovaného obsahu.

U kosmetického výrobku je třeba posuzovat celý obalový systém včetně jeho jednotlivých komponent. U 30ml pleťového séra prodávaného prostřednictvím e-shopu může jít o lahvičku, pumpičku nebo pipetu, uzávěr, těsnění, etiketu a kartonovou krabičku. Důležité je také materiálové složení jednotlivých částí, například sklo, plasty, kovové pružiny nebo elastomerová těsnění. Technická dokumentace má podle přílohy VII obsahovat také popis obalu, jeho plánované použití, výrobní výkresy a materiály jednotlivých komponent.

PPWR zároveň rozlišuje více úrovní obalů. Obal, ve kterém je výrobek nabízen konečnému uživateli, je spotřebitelským obalem. Obal sdružující více prodejních jednotek může být skupinovým obalem a obal používaný při manipulaci a přepravě je přepravním obalem. Krabice, ve které e-shop odešle sérum zákazníkovi, patří mezi obaly v elektronickém obchodě.

U obalů v elektronickém obchodě se posuzuje také prázdný prostor. Papírová výplň, vzduchové polštářky, bublinková fólie, pěna nebo polystyren se při jeho výpočtu považují za prázdný prostor. Pro skupinové, přepravní a obaly v elektronickém obchodě stanovuje PPWR maximální poměr prázdného prostoru 50 % od 1. ledna 2030 nebo tří let po vstupu příslušných prováděcích aktů v platnost, podle toho, co nastane později.

Nařízení (ES) č. 1223/2009 o kosmetických přípravcích určuje „odpovědnou osobu“, která zajišťuje soulad kosmetického výrobku s kosmetickou legislativou. PPWR však samostatně určuje „výrobce“ obalu nebo baleného výrobku. Tím může být podle článku 3 odst. 1 bodu 13 také firma, která si nechá obal nebo balený výrobek vyrobit pod vlastním jménem či ochrannou známkou.

Pokud si tedy česká značka nechá externě vyrobit krém i jeho obal a výrobek prodává pod vlastní značkou, může být výrobcem podle PPWR právě ona, nikoli fyzický výrobce obalu. V takovém případě odpovídá za soulad obalu s PPWR , technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě .

PPWR stanovuje, že výrobce musí u obalu provést posouzení shody a na vlastní odpovědnost potvrdit, že splňuje požadavky nařízení, které se na něj vztahují. V praxi to znamená vypracovat technickou dokumentaci s popisem obalu a jeho použití, materiály jednotlivých komponent, výkresy, použité normy nebo technické specifikace, výsledky potřebných posouzení a protokoly o zkouškách. Výrobce zároveň zajišťuje, aby vyráběný obal odpovídal této dokumentaci, a pro každý druh obalu vydává písemné EU prohlášení o shodě. Dokumentaci a prohlášení uchovává pět let u jednorázových a deset let u opakovaně použitelných obalů.

Pokud jako firma řešíte tento proces poprvé nebo si chcete ověřit, že vše bude v souladu s legislativou, můžete se obrátit na odborníky. V Envirotree vám vypracujeme potřebnou technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě.

Prokázat shodu obalu – od 12. srpna 2026.
Výrobce může uvádět na trh pouze obaly, které splňují příslušné požadavky článků 5 až 12. Před uvedením na trh zajistí posouzení shody, technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě.

Získat potřebné podklady od dodavatelů – od 12. srpna 2026.
Dodavatelé obalů a obalových materiálů musí výrobci poskytnout informace a dokumentaci potřebnou k prokázání shody. U obalů citlivých na kontakt se podle potřeby poskytují také podklady vyžadované dalšími právními předpisy EU.

Identifikovat obal a výrobce – od 12. srpna 2026.
Obal musí mít typové číslo, číslo šarže, sériové číslo nebo jiný identifikační prvek. Výrobce uvádí také své jméno nebo obchodní firmu či ochrannou známku a kontaktní adresu.

Kontrolovat změny obalu – od 12. srpna 2026 průběžně.
Změny designu, vlastností obalu nebo technických specifikací je třeba zohlednit při zachování shody. Pokud mohou shodu narušit, musí být provedeno nové posouzení.

Distributor musí ověřit splnění svých kontrolních povinností – od 12. srpna 2026.
Před zpřístupněním obalu na trhu ověřuje mimo jiné registraci výrobce pro účely rozšířené odpovědnosti výrobce, příslušné označení a identifikační údaje výrobce a dovozce.

Zajistit recyklovatelnost obalu – od 12. srpna 2026.
Všechny obaly uváděné na trh musí být recyklovatelné. Konkrétní harmonizovaná kritéria designu pro recyklaci se začnou uplatňovat od 1. ledna 2030 nebo 24 měsíců od účinnosti příslušného aktu v přenesené pravomoci, podle toho, co nastane později.

Plnit rozšířenou odpovědnost výrobce v České republice.
Výrobci obalů nadále plní registrační, evidenční, ohlašovací a finanční povinnosti podle českého systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR).

Používat harmonizované označení materiálového složení – od 12. srpna 2028.

Dodržet minimální recyklovaný obsah plastových obalů – od roku 2030.
U plastových obalů citlivých na kontakt jde nejméně o 30 % u PET a 10 % u ostatních plastů.

Minimalizovat hmotnost a objem obalu – od 1. ledna 2030.

Dodržet maximálně 50 % prázdného prostoru – od roku 2030.
Týká se subjektů plnících skupinové, přepravní a obaly v elektronickém obchodě.

Přestat používat jednorázové obaly v sektoru ubytování – od 1. ledna 2030.
V ubytovacích zařízeních budou zakázány jednorázové obaly kosmetických, hygienických a toaletních výrobků určené výhradně pro jednu rezervaci a vyhazované před příchodem dalšího hosta. PPWR výslovně uvádí například lahvičky na šampon, krémy na ruce a tělová mléka nebo sáčky na mýdla.